bíglík Jim

Tak vám musím něco napsat o svým vyloženě akčním týdnu.

    V úterý jsme si s paničkou vyrazili na výlet. Cestou jsme se stavili v našem oblíbeným zverimexu pro žrádýlko a nějaký dobrůtečky.Tam vám maj takovou obrovitánskou misku s vodičkou a ještě větší s granulkama,který mi moc chutnaj a pokaždý si jich tam pár vezmu.  Pak jsme se stavili pro Péťu a Ronyho. Rony je můj 4 měsíční, kokršpanělý kamarád,kterýho už pomalu dorůstám. Poprvý jsem ho viděl,když  jsem byl asi tak 2 týdny u svý paničky. To jsem byl ještě poloviční jak Rony,ale dneska jsem už skoro tak velkej jako on. Ale zpět k tomu našemu vejletu. S Ronym jsme se ze začátku furt rvali. No museli sme si poměřit trošku síly,když jsme se tak dlouho neviděli. Ale pak už jsme šli každej vedle svý paničky a jen občas se trošku předháněli v tom,kdo je rychlejší a kdo se umí líp plíst pod nohama. Moje panička si nás furt fotila a chtěla ať se na ni koukáme oba nebo ať si stoupnem támhle a támhle a ať s nehejbeme atd. A nedokázala vůbec pochopit, že máme uplně jiný věci na práci než někde pozovat. Ale tak jsme jí teda párkrát zapozovali aby neřekla. Pak jsme se vydali na náměstí na zmrzku. Teda tu si koupily naše paničky a nám občas dali kousek tý oplatky s tou dobroučkou zmrzlinkou.Když zmrzlina došla,tak jsme se s Ronym zase začli prát. No vypadalo to tam jak na psích zápasech:o). A já jsem pokaždý Ronyho položil na lopatky a to jsem o měsíc mladší a stejně na mě neměl.  Jen je škoda,že nás paničky nemohly někde pustit abychom se mohli pořádně vyblbnout,ale prý přístě pujdem někam,kde to pujde ;o) . Už aby bylo to příště,protože s Ronym je to fakt fajn.

    V neděli jsem byl poprvé na cvičáku! Teda respektive ve školce pro štěňata. Původně jsme se tam šli s paničkou jen tak podívat,ale  cvičitelka nám řekla ať si to taky zkusíme. Takže než jsem se tam stihnul rozkoukat a všechny očuchat ( stihnul jsem se seznámit jen s jednou výmarskou slečnou Rozárkou),tak už mě za vodítko držela nějaká holka  a moje panička ode mě utíkala pryč  a volala moje jméno. Chvilku jsem tam tak stál a nevěděl jsem co dělat,ale pak jsem se vzpamatoval a rychle jsem běžel k paničce a dostal jsem za to taky dobrůtku. To se mi moc líbilo. Pak jsme měli jít takovej slalom kolem ostatních štěnat a jejich paniček. Nechápal jsem proč si jich nemám všímat,ale ona stejně byla pro mě mnohem zajímavější ta mňamka,kterou měla panička v ruce. Hrozně mě pak chválila,když jsme došli na naše původní místo. A chválila mě taky slečna cvičitelka ;o) Moc se mi líbilo,že jsem tam mohl běhat bez vodítka a mohl jsem si hrát s ostatními štěndy. Teda až na jedno. Na čivaváka Spika. Ten si se mnou hrát nechtěl a skoro mě pokousal Ale jinak jsem si ta, rozuměl s každým. Asi nejvíc jsem si rozumněl s trpasličím jezevčíkem Bročkem a s výmarskou ohařicí Rozárkou. Ta je moc fajn a i mé paničce se moc líbí. Dokonce s její paničkou žertovala,že si nás vyměněj. To jsou ale blbý vtipy,co? :o( Naštěstí si mě nechala. Ještě aby ne,když jsme se tam tak krásně snažil a poslouchal jsem na zavolání. No ale docela mě to zmohlo,takže už ke konci jsem byl docela utahanej a nechtělo se mi tam už být. Stejně to už byl konec,tak jsem se rozloučil s Rozárkou a Bročkem a šlo se domů spinkat. Prý tam pujdem zase v neděli. Už se těšim.