bíglík Jim

  Ahojky,tak jsem si konečně našel chvilku času abych vám něco o sobě napsal. Asi bych měl začít od začátku. 

  Takže.....Jsem bíglí trikolorní kluk a narodil jsem se 1.2.2008 v Lánech na Důlku u Pardubic u pana chovatele Zemana. Celkem se naší mamince narodily 4 krásný chlupatý kuličky a jednou z nich jsem byl já. A brzo bylo vidět,že zrovna já budu největší,nejsilnělší a taky hlavně nejkrásnější. Brzo jsem si vydobyl to nejlepší místo při jídle a taky podle toho tak dneska vypadám. Ale ačkoliv jsem byl největší a nejhezčí,tak jsem zůstal jako poslední nezamluvený . V té době jsem to nemohl pochopit,proč zrovna mě nikdo nechce,ale pak můj původní pán poslal fotečku mé nové paničce a ta se na mě přijela podívat 15.3. a hnedka bylo jasný,že i já jsem konečně našel svou paničku. Na první pohled jsme si padli do oka. Pak to trvalo už jen týden a frčel jsem do novýho domova v Trutnově. Sice mi první cesta autem moc nesedla,ale dneska už jím jezdím rád. Do nového domova jsme dorazili až kolem 5 večer. První koho jsem viděl byl bernský salašnický pes Johny. Chvilku jsem si myslel,že jsem zase u mámy,protože náš chovatel měl i berňáky,ale když ksem se pořádně rozkoukal,tak jsem zjistil,že jsem uplně někde jinde. Vonělo to tam uplně jinak než u nás a kolik tam bylo lidí. Všichni se na mě chodili koukat a každej si mě chtěl pohladit. A já jako správnej bígl jsem se ke všem mazlil. Po seznamovaní s novými lidmi mě panička  s pánem vzali do našeho pokoje,kde jsem měl už přichystaný mističky a a hromadu hraček. Samozřejmě jsem si musel všechno důkladně prohlídnout a hlavně oňuchat. No co bych vám říkal všechno mě to pořádně zmohlo a netrvalo to dlouho a usnul jsem. Panička říkala,že jsem byl první noc moooc hodný,protože jsem vůbec nekňučel. Popravdě řečeno na maminku a sourozence jsem neměl tu noc už ani pomyšlení. Viděl jsem toho tolik novýho. Jediné co mě trošku mrzelo bylo to,že si se mnou můj nový psí kamarád Johny nechtěl hrát,ale naštěstí  to trvalo jen týden a už spolu řádíme na dvorku. Ale Johny není můj jedinej kamarád. Za 3 dny mi panička ukázala Čikunku, britskou modrou kočičku. Sice se na mě netváří moc nadšeně,ale snad časem si mě oblíbí jako všichni. Taky mám za kamaráda 3 měsíčního kokřího rošťáka Ronyho. S tim se vám dá suprácky dovádět. Jediný s kým si nemůžu hrát je králíček Max.

Jinak každý den chodím s paničkou na procházky. Zatim jen do města pro páníčka do práce,protože jsem ještě malej a moc toho nezvládnu,ale i tak mám rád tyhle procházky. Po těch se mi krásně spinká a panička říká,že jsem pak jako andílek. No ale v pondělí jdu na očkování a pak prý půjdu do psí školky( sice nevím co to je,ale panička říká,že to tam bude bájo). Jen doufám,že tam bude hodně nových kamarádů. Já totiž miluju všechny zvířátka a dětičky. A všichni milujou mě. To když jdeme po městě,tak každou chvilku mě někdo pohladí a každej říká jakej jsem fešák a krasavec.  Už abych mohl chodit na delší procházky a co nejvíc toho poznal.

Tak to bylo něco o mě,ale teďka už musíme pádit pro pána do práce.